vždycky jsem si myslela…

Ahoj, vždycky jsem si myslela,že mě se nikdy nemůže stát to, že budu blnout s jídlem a nebudu nesnášet své tělo. Vše začalo na základní škole v sedmé třídě.V té době jsme měla nemocnou štítnou žlázu,a pribívala vlastně i po vodě,ve svých 14 letech jsem vážila 80kg,při výšce 163cm. Každý se mi posmíval, že jsem tlustá, ošklivá, až jsem jednou řekla dost, změním svou postavu, budu krásná a štíhlá jako moje spolužačky… Ve svém jídelničku jsem nejdříve omezila tučná jídla(brambůrky,pečivo, buchty apod), pak jsem omezila i sladký, přestala jsem jíst omáčky, knedlíky,a denně nekolikrát cvičila. I když jsem si to nechtěla připustit, dospěla jsem až k anorexii, skočila v nemocnici na kapačkách,ale tam mi stejně nedokázali pomoct,až doma mamka. I když si všichni mysleli,že už to mám zasebou a že jsem v pořádku, nebyla to pravda, jen jsem to na všechny hrála. Dál jsem se omezovla v jídle,jedla jen zeleninu, ovoce,těstoviny,a jogurty.několikrát denně cvičila. Každý den jsem byla snad každých pět minut před zrcadlem,a kontrolovala se samu sebe,jestli jsem náhodou nepřibrala nějaké to kilo po obědě. Ted jsem to dopracovala až k bulimii.Půl roku jsemchodila několikrát denně vzracet, začali mi padat vlasy, lámat se nehty, byla jsem více a více unavená,ale když jsem viděla a i dnes vidím,každé shozené kilo na váze, jsem strašně štastná. Občas mám dny,kdy když se na sebe podívám brečím, ubližuji si,protože se nesnáším, nenávidím,hnusím se sama sobě. Doma naštěstí nikdo neví , že trpím bulimii, stále si myslím že si dokážu pomoci sama,ale postupem času vidím, že pokud někoho nepožádám o pomoc, nikdy se z toho nedostanu a kolotoč vzracení a přejídaní a opet zvracení se bude opakovat stále dokola,ikdyž si namlouám, že si pomůžu sama. Strašně moc bych si přála se normálně najíst, říct si bez výčitek,to byla dobrota, to jsem se najedla. K nějaké odborné pomoci se bojím jít,nemám odvahu, ikdyž mi má kamarádka nabízela,že půjde semnou,ja na to neseberu síly. Doufám, že přijde den, kdy všechny tyhle problémy zmizí,a já budu zase normálně jíst.