Uběhlo půl roku a zase píšu

Bylo to v Dubnu když sem začla držet dietu. Z 65 kg jsem během měsíce shodila na 58 a byla jsem štastná. Ani mi nepřipadalo že jsem tlustá, ale moje téměř anorektická „kamarádka“ mi furt řikala že bych měla zhubnout, že mám tlustý stehna, při nákupu že ale takovou velikost kalhot na mě určitě nebudou mít, a její otázky typu „co to zase jíš?“ nebo „kolik to má kalorií“ jsem už nesnesla a diety se držela ještě urputněji. Pak přišly prázdniny a dovolené s rodiči, kde můj jídelníček kontrolovaly oči mojí více než plnoštíhlé mamky.A bylo to tady: jen si přidej, dej si něco k jídlu atd, atd. A nabrala jsem z 55 na 63 kg během dvou měsíců-srpna a července. Nyní začal školní rok, opět deno denně potkávám mojí „kamarádku“ a opět nejím. Už mám 69 kg, ale poslední dva dny mám záchvaty ořejídání. Když začnu jíst nemlžu to zastavit. Dnes jsem byla sama doma a šla do kuchyně.Probíhalo to následovně: Kobliha, velká miska polévky, dva rohlíky, kus čokolády, hroznové víno, jogurt, roláda, rybí salát…a možná ještě něco-během asi 20 ti minut…chytl mě vztek na sebe samu, brečela jsem v pokoji před zrcadlem a nevěděla co se sebou. A pak mě napadla ta „spásná myšlenka…vyzvracím to…nic jiného mě při pohledu na nafouklé břicho nenapadlo. Tak jsem šla zvracet a protože mi to nejdřív nešlo, vypila jsem na recept jedné bulimičky teplou vodu se solí, pak se jen ohla a šlo to samo ven. Ale pak jsem brečela zase, z toho pocitu, co se to semnou děje…je to hrozný a vim že to udělam zase 🙁