REVOLUCE

Ahoj Tak sakra proč?Proč existuje takové svinstvo jako anorexie,bulimie a takovéhle problémy?Sama sebe jsem se na tohle ptala snad tisíckrát.Holky(kluci)proč tohle děláme?Vždyt je to úplně zbytečný marnění života,co z něj máme,když půlku života strávíme jako trosky ,které ničí samy sebe?Život je přece o něčem úplně jinym.Je o tom abysme si užili NE přežili!To znamená,že se ráno probudíme,najíme,ůplně v pohodě,ani se nepozastavíme nad tím,že je jídlo špatný,nebudeme přemýšlet o tom ,kolik má kalorií,kolik tuku,kolik můžeme sníst,abysme náhodou nepřibrali.Nebudeme bojovat samy ze sebou nad touhou se přežrat a zvracet,nebudeme prostě jídlo brát jako něco co milujeme(přiznejme si to otevřeně)ale zároven si ho odepíráme,jednoduše řečeno,sníme tolik,kolik samy chceme.Jsme přece svobodní lidi,my samy si rozhodujeme o svém životě,my samy si udáváme směr ,kterým se chceme vydat,je to náš život,nikdo nám nemůže bránit v tom abysme si ho zničili,ničíme si ho samy,ůplně nesmyslně,kvůli takové kravině,jako je vzhled,copak je tohle důležité?Není,a vy to víte,i já to vím.Mnohem důležitější je to jaké jsme uvnitř,jak působíme na okolí,naše vyzařování,charisma….Tohle víme ale proč se teda podle toho neřídíme?Vykašlete se na to,vím že je to těžký,ale zkuste to,řekněte si,že jste skvělý,kašlete na to,co vám říkají ostatní,at vám klidně nadávají že jste tlustý nebo oškliví,ne vy nejste,jenom ten dotyčnej si na vás léčí svoje mindráky,protože sám nemá sebevědomí ani co by se za nehet vešlo.A vy si přece kvůli takovýmu,nechci být sprostá,nezničíte život!Máte přece svůj rozum,nebudete se přece řídit tím co si o vás myslí ostatní,nenechte se ovlivnit tím jak vypadají modelky v časopisech,jsou to jen umělé masky bez života,dokonalé,dokonalé,pch….Ano náš průmysl už je tak vyspělej a zkaženej,že dokáže vytvořit dokonalé fotky holek,vyretušovat všecky chyby,jenom proto aby se to lidem líbilo,jen proto,aby se časopisy dobře prodávaly,jenom pro peníze.Pro nic jinýho,a my jsme tak hloupý,že se na ty holky díváme s div ne nábožnou úctou a vzdycháme že tak nikdy vypadat nebudeme.Na holky které NEEXISTUJÍ,a my bysme se jim chtěli podobat!Za cenu čeho?!Za cenu ztráty zdraví,sebevědomí,naší osobnosti!!To samé modelky v televizi,Přece byste nechtěli vypadat jako ony,vyblité,zelené trosky,které než vylezou na molo,musí na sebe napajcat tunu mejkapu,jenom proto aby se líbili lidem a jejich manažerům vydělávaly těžký prachy!Ano modelky jsou štíhlý,je to jejich práce aby celej život vlastně prodávaly svoje tělo,a dělají proto všechno,my na obrazovce vidíme dokonalá těla a tváře,ale zamýšlíme se někdy nad tím jestli jsou štástný?99 procent z nich prožívají v soukromí peklo,dělají všechno proto aby vypadaly pořád skvěle,celý den nedělají nic jiného než že cvičí,posilují,a za den sní možná tak jedno zrnko rýže,a neustále myslí jenom na sebe,musí myslet jenom na sebe,nemůžou chodit s normálním klukem a jít s ním třeba do cukrárny nebo na pizzu,protože by nedejbože mohly přibrat!A kterej kluk by tohle vydržel?Kterej kluk stojí o holku která se stará jenom o to,aby byla co nejhubenější?Která s ním nepůjde ani na večeři,pořád ještě my nevěříte?Pořád ještě si nalháváte že život je o tom abyste ho promarnili tím,že se budete týrat?Uvedu vám příklad.Jeden kluk ,můj kámoš jednou chodil s holkou,která byla moc hezká,byla sice trochu při těle,ale měla ráda sama sebe a vyzařovalo z ní něco,čemu se říká sebevědomí,na které se kluci lepí jak na mucholapky.Potom dostala nabídku z modelingové agentury……A všichni určitě tušíte jak to dopadlo,stala se z ní další troska v řadě,další která podlehla tomuhle modelkovskému bláznění ,stala se z ní totální anorektička.Řekli jí totiž že jetli chce být modelkou musí zhubnout.Osudná věta,kdy stojíte na křižovatce a rozhodujete se co dál.Jestli se vydáte za pomyslnou slávou na jejímž konci čeká smrt a začnete hubnout,(doposud jste se sebou byly spokojeni,ale sotva přijde někdo,kdo vám závidí vaše štěstí,sebedůvěru,a chce vám ji podkopávat tím,že se vám začne vysmívat nadávat,vy mu uvěříte a tím dáte najevo ,že jste vlastně prohráli a dali mu za pravdu a dotyčnej si tím může připsat bod.)Druhá možnost je vydat se po cestě plné překážek,která je mnohem delší než všechny ostaní,na které budete bojovat za svoje názory,za svoji svobodu,nenecháte se nikým a ničím ovlivnovat,na které se z vás stane zdravě sebevědomý a silný tvor,který si půjde vždycky za svým a který si svůj život prožije štastně a spokojeně.Tak co kterou cestu si vyberete vy?Pamatujte si že nikdy není pozdě se vrátit,jestliže jste odbočily na tu špatnou cestu,vždycky můžete říct že jste udělali chybu,vrátit se,i když s vypětím všech sil a s pomocí rodiny a přatel.Jenže musíte chtít!vy samy!Nikdo jiný vám nepomůže jestli se nerozhodnete vy SAMY!Vy samy musíte říct dost! Ted se vrátím k příběhu naší modelky.Šlo to s ní z kopce,přestala jíst,ztrácela se před očima(všichni víme jak jí asi bylo,protože už jsme většinou všichni co jsme tady nějakou formou ppp trpěli nebo trpíme…)její kluk se z ní strašně trápil,vždycky tvrdil,že holka musí být za co chytit,ale hlavně ho trápilo,že se z veselé,bezstarostné holky stává uzavřená,nekomunikativní troska.Ztratila úplně svoji jiskru,nebyla sama sebou,stala se někým jiným,bytostí,nad kterou by se nejedna i silná povaha rozbrečela…….čekáte jak to dopadne?Čekáte že všechno skončí happy endem,čekáte že ji její princ na bílém koni zachrání?ne…!UMŘELA!Tohle je tvrdá realita,život,,ne pohádka.Ano její pomyslný,,Princ na bílém koni“se jí snažil opravdu zachránit a pomoci jí ,ale myslíte že to šlo?I já jsem se jí snažila pomoct,rvalo mi srdce,jenom když jsem si na ni vzpomněla a ještě ted…..Říkám si,kde se stala chyba?A ted se zamyslete,kolik je ve vašem okolí lidí,kterým na vás záleží?Rodina ,přátelé, váš kluk,i když některé z vás z nikým nechodí,určitě je někde na světě kluk,který je tu pro vás,víte jak byste ho svým chováním zranovali,a co rodiče?A co kamarádi?Víte jak se vůči nim chováte sobecky?Jak myslíte že se cítí,když se na vás dívají,když vidí jak se trápíte,jak už to nejste vy.Možná to tu všechno říkám moc krutě,ale není snad život takový?Nikdy se s nikým nemazlí a staví nám do cesty spoustu překážek.Ale od čeho jsou překážky?,Od toho aby se překonávaly,ne před nimi utíkali!Já chápu,že do vaší situace vás mohlo dostat spoustu nepříznivých okolností a podmínek,ani já to nemám jednoduché,prošla jsem si obdobím anorexie a bulimie a nikdy už nemůžu 100procentně říct,že je to za mnou…ale to je jedno.Podstatou je že jsem pochopila věci,které mi dříve unikali,pochopila jsem že nemá cenu trápit se kvůli vzhledu,uvědomila jsem si,že chci mít taky někdy rodinu,děti,jezdit se svým klukem třeba na dovolenou k moři,aniž bych se styděla vysléct se před ním do plavek,prostě normálně žít.Dovedete si ted představit,že se probudíte a všechno bude pryč,Všechno to trápení s postavou,jakoby neexistovaly.Dovedete si představit že můžete žít lépe a štastněji než ted?K čemu je vám pěkný vzhled když nebudete mít na koho se obrátit?Ztratíte přátele,rodinu,samy sebe?Copak tohle stojí za to?Nestojí.Tak už si řekněte konečně dost a začněte bojovat,bojovat,nic víc,jenom se nevzdávat.Je to jako výstup na tu nejvyšší horu ,představte si to tak,je ve vašem srdci,stojíte dole a vzhlížíte vzhůru ,ale její vrchol je zahalen mraky.A ted udělejte první krok,k ní,lezte nahoru,uděláte jeden krůček vzhůru,a spadnete o dva zpět,naštěstí máte lano a vy se ho chytnete,už nespadnete až na zem,ale pokusíte se postoupit ještě výš,jesště a ještě víc,milionkrát ještě spadnete,ale nikdy se nepouštějte toho lana,nechcete přece začínat znova od začátku,radujte se raději že už jste vystoupili aspon o dva metry.Jednou totiž přijde doba kdy vystoupíte na vrchol,a potom už budete na vždy volní,volní,budete žít samy za sebe bez ppp.A to stojí za to .VĚŘTE MI.A HLAVNĚ SOBĚ. PS:tenhle článek mě stál spoustu sil,ale jsem štastná,že jsem ho dopsala až dokonce,doufám že vám pomůže a dodá sílu Zatím ahojky