Prosím, pochopte mě!

Mám problém a to dost závažnej problém, ostatně jako všichni tady. Ale myslím, že se v něčem liší. Kdybych se svěřila rodičům, přátelům, příbuzným, poklepou si na čelo a odejdou. Psycholog by mě (za slušný peníze) taky pochopil, ale za milion by pochopil i slona, jehož koníčkem se štukování ponožek… A tak jste tady zbyly jenom VY – ti, jenž trpí stejným problémem – chtějí zhubnout, anorexie, bulimie… Měřim asi 165cm a vážim 57kg. Když se kouknu na kamarádku, která je o 2cm vyšíí a přitom o 5kg těžší, říkám si, že není zas až tak tlustá. Ale když se kouknu na sebe, mám pocit, jako bych už se měla každým okamžikem jenom koulet… Když neni nikdo doma, v jiných případech si netroufám, zvracím. Nepřejídám se, na záchod jdu klidně i po jedný musli tyčince. Nikdy bych nemohla zvracet, kdyby byl někdo doma, ovšem to říkám teď. Uvidíme, co budu říkat za týden, měsíc, roky… Abych zhubla, udělala bych cokoliv. Jezdím na rotopedu, chci začít běhat, omezuju se v jídle. Ale v duchu sním o něčem jiném. I když to bude znít hrozně, přála bych si, aby někdo můj blízký umřel. Abych prožila šok, přestala jíst, hubla. Za tuto myšlenku se nenávidím nejvíc. Kvůli sobě a své váze bych klidně nechala zemřít zdravýho normálního člověka… Kdybych nečetla knížku „Pět holek na krku, Trest“, asi bych spáchala sebevraždu. Ale v knize se vypráví, že zabít se by bylo moc lehký. Nejdřív musim překážky překonat, pak teprve můžu umřít… A to je to důležitý. pokud někdo máte myšlenky na sebevraždu, přečtěte si tu knihu, myslim že ji vydala Eva Hercíková, nebo tak nějak. Všem vám moc děkuju, vaše články mi moc pomáhají, cítím, že v tom jedeme všichni společně. Jakmile čtu, že už to má někdo za sebou, popožene mě to vpřed, cítím, že i já to zvládnu… JENŽE, tady je problém číslo 2 – nevím, jestli to chci opravdu zvládnout. Jednou určitě, ale teď? Teď, když jsem ještě tlustá? A proč jsem vlastně začala? Kvůli sestřenici, ale ta o tom nemá ani tušení. Měří 162cm a váží 43kg. Je hezká, hubená, přitom do sebe nacpe klidně i 10knedlíků a nezvrací. A já jí i sobě chci dokázat, že jsem lepší než ona, že budu hubenější, oblíbenější… zatím jsem ovšem jenom pitomnější, hloupější… a za to může ta blbá anorexie a bulimie…