Proč musí být všechno tak kruté

Ahoj všichni Píšu sem už po třetí a pořád je to všechno o hubu. V sedmé třídě sem byla anorektička, je to k neuvěření ale po půl roce sem se z toho dostala. V osmé a deváté sem trpěla bulimií. A co teď když už je všechno v pohodě? Sem tlustá tak tlustá sem ještě snad nikdy nebyla. Měřím 160cm a vážím 59kg je to prostě hrůza. Takhle se přece nedá žít. Jednou to ale musí skončit. Čtu si vaše příběhy a přemýšlím nad tím, co je správné a co je špatné. Už sem slyšela pár narážek na moje tělo a je to kruté. Když už se člověk z toho jednou dostane a je rád, že ho nic netrápí, tak je to stejně zase špatně. Anorexie nebo bulimie sou ze začátku kamarádkami, ale potom ukážou svou pravou tvář a vy se toho nemůžete zbavit. Radím vám holky nedělejte to. Hrozně ráda bych se z některou setkala, kdyby mi některá z vás písla budu ráda. Děkuju předem Květka