Ohlédnutí zpět

Ahojky všem… Za týden to bude měsíc co jsem se tady rozloučila a také to budou 3 měsíce co jsem skoncovala s PPP. Já vím, nijak závratná doba, ale já jsem si už jistá. Jsem si jistá sama sebou!!! Pro ty co mě neznají, tak jsem se asi rok potácela s anorexií a po té se záchvatovým přejídáním. Je to tři roky zpět, když to všechno začalo a možná by se dalo říct, že ve svém věku (24 nyní) bych mohla mít rozum, ale o tom to není. Už od puberty jsem byla holka plná sebevědomí, rozhodně ne tlustá, hodně jsem sportovala. Pak nastal zlom a ať jsem chtěla obviňovat všechny okolo, teď už vím, že to bylo jen mnou. Sebevědomí bylo pryč a s ním i spousta kil. Jenže to nebylo vše co zmizelo, už jsem to prostě nebyla já a ač se mi to dařilo skrývat má duše trpěla asi nejvíc. Pak to prasklo, kila byla zpět, ale mozek stále v háji a přišlo ZP. A věčný koloběh. Tohle všechno určitě taky znáte pokud jste tu se stejným problémem, ale hlavní důvod proč to píšu je ten, že to jde zastavit. A stojí to za to. Jsou to pouhé tři měsíce a já jsem šťastná, ale opravdu šťastná a vnitřně hrozně svobodná. Nesleduji energetické hodnoty jídla, dám si sladkost když mám chuť, sportuji pro radost a ne pro utrpení atd. I ostatní si všimli mé proměny a radosti ze života. Celkově nastalo v mém životě během posledních třech měsíců k mnoha zlomům, díky kterým jsem ještě šťastnější. Tohle je můj poslední návrat zpět a doufám, že se nikdo nebude zlobit, když napíšu, že si moc přeji a pevně věřím, že se sem už nikdy nevrátím. Všem přeji mnoho sil Vaše Nat