O mentální anorexii

<p class=“MsoNormal“>     Přiznám se, že jsem dlouho přemýšlela,  komu tento článek věnovat- nejsem odborník, abych ho věnovala odborníkům, nejsem studovaný psycholog, abych ho věnovala nějakým psychologickým časopisům, ba dokonce nejsem ani mentální anorektička, vážící  40 kg/170 cm, abych ho dala do nějaké diskuze a netrpělivě čekala na to, až mi  jiná dívka (mající stejné problémy) napíše, že se musím léčit?..jsem obyčejná holka, která měla a stále má problémy vztahující se k sebelásce, radosti ze života a v neposlední řadě k jídlu. A proto jsem se rozhodla těchto pár řádků napsat především pro ty, které (kteří) mají stejné problémy.Tento článek se nemá ?tvářit? odborně (jak již jsem psala, nejsem žádný odborník v tomto oboru!)  a pokud tam zpočátku najdete informace, které jsou vám již známé, nezoufejte a čtěte dál, slibuji, že je vynahradí jiné, které budou možná jedna ?velká neznámá?!</p> <p class=“MsoNormal“>     Je to tedy speciálně pro ty, kteří už přečetli většinu knížek pojednávajících o poruchách příjmu potravy a v žádné z nich nenalezli, to co hledali?..</p> <p class=“MsoNormal“>      Jde o citaci z knížky? a já sama se přiznám, že když jsem to poprvé četla, tekly mi slzy, bránila jsem se tomu, ale někde v hloubce dušičky jsem věděla, že je to pravda?.</p> <p class=“MsoNormal“><i>?Při nechutenství vystupuji zvlášť zřetelně vtip i ironie, které obsahuje každá nemoc: někdo se zdráhá jist, protože nemá na nic chuť, a umírá, aniž by si uvědomil, že je nemocný!</i></p> <p class=“MsoNormal“><i>To je tedy gol!  </i></p> <p class=“MsoNormal“><i>Chorobná hubenost se vyskytuje skoro výlučně u pacientek. Pacientky, většinou v pubertě, upoutávají na sebe pozornost odmítáním jídla, což zdůvodňuji-zčásti vědomě, zčásti nevědomě-obavou z tloustnuti.</i></p> <p class=“MsoNormal“><i>Striktní odmítaní potravy se ovšem může zvrátit v opak: jsou-li sami a nikdo je nevidí, začnou pořádat neuvěřitelné množství jídel. V noci vyprazdňují ledničku a snědí všechno, na co přijdou. Nechtějí však potravu v sobe podržet a snaží se ji opět zvrátit. Vymýšlejí si všemožné triky, aby okolí neprohledlo jejich zvyky. Je opravdu těžké si udělat správný obrázek o tom, co postižené nechutenstvím opravdu jedí a co ne, kdy je jejich hlad nasycen, a kdy ne.</i></p> <p class=“MsoNormal“><i>Když ale jedí, dávají  přednost věcem, které si označeni ?potrava? sotva zaslouží: citronům, zeleným jablkům, kyselým salátům, tedy výlučně věcem s nízkou výživnou a kalorickou hodnotou. Navíc tyto pacientky užívají  projímadla, aby to málo nebo nic, které do sebe dostanou, rychle a jistě zase vyšlo ven. Maji také velkou potřebu pohybu. Podnikají dlouhé procházky, aby se zbavily sádla, které nikdy nenabraly, a to je při jejich velmi oslabeném stavu na pováženou. Nápadný je také přehnány altruismus těchto pacientek, vrcholící často tím, že s velkou láskou a péčí vaří jiným. Vařit pro jiné, obsluhovat je a pozorovat při jídle-to jim nepůsobí žádnou potíž, pokud také nemusí zasednout ke stolu. Jinak mají velký sklon k pobývaní v samotě a rady se stahuji zpět. Chorobně hubnoucí pacientky nemívají menstruaci, nebo je pro ne tato funkce spojena s různými potížemi.</i></p> <p class=“MsoNormal“><i>     Shrneme-li tyto příznaky, vidíme značné vystupňovaní asketického ideálů.V pozadí se skrývá starý konflikt mezi duchem a hmotou, mezi nahoře a dole, mezi čistotou a pudy.Potravou se živí tělo i svět forem. Ne postižených nechutenstvím znamená ne i tělesnosti a všem požadavkům z těla vycházejícím. Jejich pravý ideál sahá daleko za oblast jídla: cílem je čistota a zduchovnění. Chtějí se zbavit všeho těžkého a tělesného. Chtějí uniknout sexualitě a pudovosti. Cílem je sexuální cudnost a bezpohlavnost. K tomu musí zůstat,co nejštíhlejší,aby se jim nevytvořily žádné obliny vyznačující ženu. <b>Tyto dívky se ženami stát nechtějí!!!</b></i></p> <p class=“MsoNormal“><i>Mají strach nejen před oblými, ženskými formami, ale i tlusté břicho jim připomíná možnost otěhotnění. Odpor proti vlastní ženskosti a sexualitě se projevuje absencí pravidelné menstruace. Nejvyšším ideálem je odmaterializování. Pryč se vší , co  prozrazuje nízkou tělesnost!</i></p> <p class=“MsoNormal“><i>     Ideál askeze je hlediskem, z něhož pacientky nepohlížejí na své nechutenství jako na nemoc a nemají proto pochopení pro žádná terapeutická opatření, mající posloužit tělu. Vyhýbají se umělé výživě na klinice, vymýšlejí stále rafinovanější triky, jak se nenápadně zbavit každého jídla. Odmítají každou pomoc a zarytě sledují svůj ideál:zduchovněním se zbavit všech tělesných projevů. Smrt nepociťují jako ohrožení, protože to, co u nich vyvolává strach, je životaschopnost. Bojí se všeho, co je kulaté, amorfní, ženské, úrodné, pudové a sexuální, bojí se blízkosti a horka. Z tohoto důvodu také nejídají společně. Sedět v kruhu a společně jíst, to je prastarý rituál všech kultur, při němž se rodí lidská blízkost a vřelost. Jenže právě tato blízkost vyvolává u našich pacientek strach.</i></p> <p class=“MsoNormal“><i>     Tento strach pochází ze stínu těchto pacientek, tedy z oblasti, kde na svou realizaci lačně čekají všechna témata odsunutá z vědomého života. Pacientky trpí nenasytným hladem po živém, které se však ze strachu, aby jim nepřerostlo přes hlavu, snaží symptomatickým chováním vykořenit. Čas od času je však nenasytný hlad a žravost přemohou, a tak dochází k onomu tajnému obžerství. Cítí však vinu a snaží se svůj ?poklesek? napravit vydávením toho, co spolykaly. A tak tyto nemocné nemohou najít střet ve svém konfliktu mezi lačností a askezí, mezi hladem a odříkáním,mezi egocentrismem a altruismem. <b>Za altruistickým jednáním vždycky objevíme silně přehnanou egocentričnost, při styku s našima pacientkami rovněž patrnou. Ty tajně touží po pozornosti a dosahují svého cíle oklikou přes nemoc.</b> Odmítáním jídla získávají náhle netušenou moc nad ostatními lidmi, kteří mají zoufalý strach a věří, že je musí přinutit k přijímání potravy a přežití. Tímto trikem dokáží už malé děti držet v šachu svou rodinu.</i></p> <p class=“MsoNormal“><i>     Pacientkám nepomůžeme nucenou výživou, nýbrž jen tím, že dokážeme, <b>aby byly samy k sobě poctivé. Pacientka v sobě musí odkrýt a akceptovat lačnost, nenasytný hlad po lásce a sexu, svou egocentričnost a ženskost s veškerou pudovostí a tělesností.</b> Musí pochopit, že pozemské oblasti nepřekoná jejich potíráním a potlačováním, nýbrž jen tím, že <b>je prožije, a tím integruje, promění</b>. V tomto smyslu si mohou všichni lidé z nechutenství odvodit poučení. Nejen pubertální dívky tendují k tomu, že se snaží s pomocí vznešeně se tvářící filozofie potlačit strach, který probouzejí požadavky jejich tělesnosti, aby mohli vézt čistý a produševnělý život. Snadno při tom přehlédnou, že <b>askeze většinou vrhá stín- a ten se jmenuje žádostivost.</b></i></p> <p class=“MsoNormal“><b><i>                                                                               </i></b></p> <p class=“MsoNormal“><b><i>                                                               </i></b><i>T. Dethlefsen, R. Dahle-Nemoc jako cesta</i></p> <p class=“MsoNormal“><i> </i></p> <p class=“MsoNormal“>Tak to bylo tedy pár řádek!:-)</p> <p class=“MsoNormal“>     Na závěr bych se ještě ráda s vámi podělila o mojí včerejší zkušenost:</p> <p class=“MsoNormal“>Měla jsem možnost absolvovat masáž celého těla, dopropovázenou relaxační hudbou  a vůní růže (z aromatického přístupu je růže rostlinou ženství,mateřství, sexuality a  používá při pomocné  léčbě mentální anorexie). Byla to pro mě chvíle, kdy jsem plně uvědomovala své tělo, lásku k němu a vděčnost za to, že si můžu něco tak pěkného dopřát. A z toho plyne i moje poslední věta : <b>Je velice důležité být sama k sobě upřímná a naučit se mít ráda!</b></p>