NIc

TAk jsem to zase nevydržela a bylo to docela hrozný, protože tentokrát jsem zvracela dvakrát za jeden den. Už jsem si myslela, že se to lepší, ale je to pořád stejný. Už na tom nejsu tak hrozně, protože mě teď přežírací záchvat chytne tak jednou dvakrát do týdne a to se potom uklidnuju, že to není tak hrozný a příště se to nestane. Je to vždycky v době, kdy si doma a mám volný přístup k jídlu. Proto se snažím být celý dny mimo domov a hodně sportovat, protože při sportu na jídlo zapomínám. <p> Sama nevím, proč jsem s vracením začala, ale vím, lžu jen sama sobě, chtěla jsem být hubenější. Už na základce jsem byla jako cvalda, spolužáci mě nadávali, že su vyžraná a plivali po mně. Ségra s bráchám měli taky pořád narážky, že jsu tlustá a tak jsem se snažila omezit jídlo. Poprvé jsem ale zvracela až ve 20.<p> Před nějakou dobou jsem si našla nového kluka a byla jsem v pohodě, jenže teď to mezi náma skřípe a já jsem zase v prdeli, abych zapomněla na problémy, tak jím a zvracím. Z toho kolotoče se asi opravdu nedá vystoupit. Anorexií jsem nikdy netrpěla a asi mi to nehrozí, protože jídlo miluju. V současné době měřím 180 cm a vážím 70 kilo, což je podle mě hodně, chtěla bych být aspoň o pět kilo mín, ale nedaří se mi to.<p> Doufám, že se té hnusné nemoci někdy zbavím a budu se líbit sama sobě, ale teď to prostě nejde nemám na to sílu.