NEJSME V TOM SAMI…

Tak dneska se to dozvěděla moje ségra… ještě teď si stírám slzy z tváře, abych viděla co píšu… snažím se s tím bojovat zhruba 2 roky. A dneska jsem narazila na tuhle www stránku, která je fakt dost dobrá a myslím, že určitě hodně holkám pomůže! Alespoň mě osobně pomůže, když si přečtu některé články holek, které mají stejný problém jako já nebo aspoň jsou na tom trochu podobně!Taky je dobré když to můžu někomu napsat, protože některé věci se mnohem snáž píšou než říkají! A co že je to vlastně za problém? Trpím bulímií. Snažím se to překonávat a nezvracet, ale to se potom zase záchvatovitě přejídám.. a nakonec stejně skončím nad záchodovu mísou! je to koloběh, který se neustále opakuje. Ale nic nemůže být věčné a já musím napomoct tomu aby to skončilo!!! nebo se úplně zničím. život se musí prožívat naplno. Myslím, že trochu přicházím k rozumu, pač teď po dvou letech s touhle nemocí si uvědomuju, jak mě to ničí. teď je mi 17let a už nechci trávit tolik času záchvatovitým přejídáním a následným zvracením… místo toho přece můžu třeba někam vyrazit s kámoškou, jít si zaplavat,zacvičit nebo nakupovat… nemyslíte? Přece život máme jenom jeden a ať ho prožije člověk jako štíhlý nebo s pár kilama navíc je jeho vlastní věc. Tak proč si ho ničit tímhle? Já už nechci! Nikdo není dokonalý. Někdy je mnohem víc šťastnější silnější holka než vychrtlá krásná modelka! Vím, že je to těžké. Aspoň pro mě určitě! Ale budu se snažit.. A doufám, že mě ta nemoc nepřemůže, ale překonám já ji!Budu ráda, když mi k tomu cokoliv napíšete! Věřte, že v tom nejste SAMI!!!