Návrat do reality

Ahoj, je pro mě hodně těžký nějak začít… Před 10 lety, bylo mi 15, jsem byla klasická puberťačka, co si o sobě myslí že jí patří celej svět, a hlavně, že si jediné mužské oko nenechá ujít příležitost jí okouknout… Jenže teď je mi 25, vážím o 20 kilo míň, mé tělo změnilo radikálně tvar a já si připadám tak odporně a nepřitažlivě, že se můj život v podstatě zúžil jen na trápení a sobecké utápění se v mé nedokonalosti. Nesnáším se a vzhledem k mému věku si připadám jako povrchní mrcha, která ještě nepochopila o co vlastně v životě jde. Komerce a příšerný reklamy na krásný a opálený těla mě ničí. A všichni kolem vypadaj tak svěže a spokojeně, úsměv a párek v rohlíku…brrr Samozřejmě moc nejim. Kalorie si nehlídám, ale poslení 2 roky mám nechutenství, maso si dám jen fakt výjimečně a jediný co můžu „pořád“ jsou těstoviny, sýry a mléčný výrobky, ovoce a zelenina. Jak mám teda sakra přibrat, obalit nervy a přestat se nenávidět, když prostě nemám chutě???? Asi se bojim přibrat podvědomě, vzhledem k tomu, že mi okolí říká jaká jsem byla koule atd. Potřebovala bych někoho, kdo mi pomůže jíst a bude ochotně a svědomitě dohlížet na můj jídelní režim, který je absolutně nedostačující. Začínám být pořád unavená a čím dál víc popuzená, závistivá a přestává mě všechno bavit. Mám pocit nedůležitosti a nejradši bych nikam nevycházela. Hlavně když zjišťuju, že i přes to, že jsem „hubená“ nemám co na sebe „o) A řekla bych, že ještě jeden člověk to dost těžce nese, můj přítel. Ono není jednoduchý milovat a vážit si ženský, která si o sobě myslí, že nic nedokáže, že je odporná kreatura a nemůže se ani postavit nahá před zrcadlo. Těžkej začátek, ale ještě těžší konec. Žádný rozuzlení, nejsem o nic klidnější, ale aspoň jsem se vypsala, což je lehčí než se vypovídat. Hezký den a dobrou chuť :o)