Na stejné koleji….

Ani pořádně nevím jak a kdy se to stalo.Dostala jsem se do spárů oné bulimie,jenž mi nedovolí žít plnohodnotný a klidný život.Pomalu ve mně dozrává a pomalu mě vysává.Je mi pouhých 14 let,měřím 160cm a vážím 46 kg,což je ideální.Jenže já si připadám tlustá!!!!!!Není dne kdy bych nemyslela na jídlo,na to jak se přejím a pak následně vyzvracím.Už nevím jak dál.Začnu den s tím,že se nasnídám,ve škole nasvačím,po příchodu ze školy přejím a následně vyzvracím,no a na večer se opět přejím a….no vždyť víte.Je mi z toho zle.Není dne,kdybych si neřekla,že zítra začnu nový život,ale pak opět jako v tranzu soukám do sebe hromady jídla.Závidím těm kteří sní rohlík se salámem,aniž by ho museli jít vyzvracet.S nostalgií vzpomínám na doby,kdy i já jsem snědla co jsem chtěla a přišlo mi to normální.