Kéž bych byla vychrtlina

Ahoj holky. Když čtu všechny vaše příběhy a dívám se na jejich počet,docela mě to zaráží..to je nás vážně tolik?Já měla ve svých 14 letech nádhernou postavu.hrála jsem tenis a jediný co mi vadilo snad bylo,že jsem navěděla jakej mám nosit účes-jak naivní..Pak jsem ale přestoupila na gympl a jelikož mám dost stresující sklony,tak jsem se dokázala skoro sesypat i z hloupé desetiminutovky!Přitom na vysvědčení bylo vyznamenání,doma bylo všechno OK,každej mě měl rád.. Prestala jsem chodit ven pořád se učila ajedla.zamilovala jsem si jídlo,vkročila do vývinu a kynula. Je mi 17,mám 60kg.Pořád mě má každej rád,pořád se dobře učim,líbim se klukum,ale co je mi to platný,když oklo mě nemůže projít holka aniž bych ji nezkoumala a nezáviděla jí štíhlost.Uznávám,jsem žrout,kterej miluje jídlo.zkoušela jsem všemožný diety a i když zabírali,zmocnily se mě pocity deprese ,vzteku,únava,byla jsem nepříjemná na lidi co miluju a to bezdůvodně.taky zvracim jídlo,v tom nejsem nováček.jsem tak hloupá,že když třeba čtu:“chudáci v Africe trpí podvýživou“(napadne mě:nebylo by špatný narodit se jako Afričanka..),“matka málem zabila své dítě,když mu podávala látku,jenž vyvolává zvracení“(hmm,kde by se to asi dalo sehnat??§ Jsem husa.Měla bych být ráda že mám všechno,včetně kluka co mě miluje,má úžasnou postavu plnou svalů a stejně mi přijde,že nemám nic.A víte co nemám??ÚŽASNĚ VYCHRTLOU POSTAVU MODELKY!!!!!!!!!! A to mě tak strašně žere….