Jsem na dně.

Ahojky.Už jsem sem docela dlouho nepsala,protože jsem si myslela že všecko je v pohodě.Mám ted před příjmačkama a hrozně se bojím,že to nezvládnu.Zase jsem začala hladovět.Říkala jsem si že už je mi to jedno,že prostě musím zhubnout,protože ve mě pořád přetrvává představa,že když zhubnu budu lepší a všichni mě budou mít rádi.Vždycky jsem si před ostatními hrála na drsnačku.Bylo pro mě nepředstavitelné připustit,že nejsem stroj,že mám taky city a nemusím být pořád tak dokonalá,jak si namlouvám.Jenže se mi všecko po čase začalo vymykat z rukou …Prostě jsem to nezvládla ,ale nechtěla jsem prohrát,pořád jsem se jenom šrotila ,celé dny zavřená doma,už se se mnou skoro nikdo nebavil kromě mojí nej kámošce,která je to samý co já,taky má problémy s jídlem a aspon se navzájem můžem svěřit a postěžovat si,jinak by jsme už dávno obě skončili na psychině.Jenže já už to nemohla vydržet,učení,být dokonalá a ještě ke všemu ten ukrutný hlad,který mi nedovoloval se soustředit,spát,pořád jsem myslela jen na to jak by bylo fajn,vrátit čas zpátky,kdy jsem byla sice tlustá ale veselá a bezstarostná.Možná už vás s tím nudím,.vím že jsou na tom někteří lidé hůř,připadám si jako magor,nedokážu žít normálně,bavit se cpát se..A pak jsem udělala obrovskou chybu.Začala jsem kouřit,a to čím dál častěji,rodiče nic netušili a netuší,protože máma taky kouří.Myslela jsem,že mi to pomůže proti hladu a starostem,opravdu,ze začátku to fungovalo,jenže pak jsem začala pocitovat že se mi to vymyká z rukou,že je všecko špatně.Jenže už bylo pozdě.Chtěla jsem s tím přestat,ale ono to nešlo,navíc jsem začala být nervozní,nevrlá a protivná.Holky,nikdy s ničím takovým nezačínejte,nepomůže vám to,i když se píše,že kouření napomáhá hubnutí,protože tím si akorát zaděláte na další průser!Svěřte se rychle někomu se svým problémem,neskrývejte svoje pocity před ostatními,ani sami před sebou,uvědomte si,že žádnej člověk na světě není dokonalý a má právo na hezkej život.Jo je to tak.Proto jsem se svěřila právě vám,abyste neudělali stejnou chybu.Tento příběh jsem napsala v minulém čase ,protože ho chci uzavřít a udělat za touto etapou mého života tlustou černou čáru a konečně začít žít.Mám strach,ale dnes všecko řeknu rodičům,jinak se z toho nikdy nevyhrabu…..udělejte to i vy!!!!!!!!!!!!!!Držím vám palce