Jsem bulimička

Jsem bulimička……tak k tomuhle přiznání jsem se pořád nemohla dokopat. A pak se to najednu změnilo. Bylo to jako by mi někdo dal pěstí přímo do obličeje. Sečetla sem si všechny pro a proti a rozhodla se s tím něco udělat. Myslím, že každý, kdo si uvědomí, že vtom lítá až po uši a stejně s tím chce něco udělat, má vždycky ještě šanci na záchranu. Vím, že to nebude lehké, ale musím to zvládnot. Strašně chci. Chci tak moc, až mi to nahání strach. Moje druhé já se jen tak nevzdá. Ještě tu bude dlouho se mnou. Možná, že už nikdy neodejde. Bude mě pořád pokoušet. Zkoušet mě znova a znova. Vždycky, když to budu nejmíň čekat, tak zaútočí. Připadám si jako šílený vědec, který stvořil monstrum. Já ho stvořila a jenom já ho zase můžu zabít. Zničit. Je nejvyšší čas, to udělat. Tak mi prosím držte palce. Díky. A přestaňte si už taky hrát na Frankensteiny.