Je tu stále se mnou

Už jsem sem psala svůj příběh v období kdy jsem vážila 43-45 kg.Od té doby se mnoho změnilo: sice už jím jen zlomek toho co jsem jedla v době anorexie ale přibrala jsem za 2 měsíce 20 kg od nejhoršího stavu,takže mám ted necelých 60 kg. Chtěla bych vám tedy popsat strastiplně šplhání po nebezpečné cestičce života. Jsou to asi 4 měsíce kdy jsem se odhodlala k vám napsat tento příběh-měla jsem 43 kg a místo toho abych se sebou začla něco dělat zhubla jsem na 42 kg…už jsem skoro vůbec nejedla,někdy neobědvala,tu nevečeřela… nakonec jsem přišla ke své dietoložce s 38 kg…Kupodivu jsem v té době měla dost síly, i když tělo zjevně strádalo:padaly mi vlasy,tváře propadlé,kosti trčely z těla ale nic z toho jsem neviděla a možná vidět nechtěla… Hrozba nemocnice byla nadosah..měla jsem jedinou možnost se fyzicky i psychicky zotavit u babičky.Byl to boj,ale nakonec se váha vyšplhala na 45 kg. Všechno se zdálo být na dobré cestěpřibírala jsem 3 kg za týden a už měla přes 50 kg…Sama jsem za to byla ráda,ale jakmile váha ukazovala hodnotu 55 kg(což byla moje váha před anorexií a -15 cm),rozhodla jsem se to řešit po svém…Začala jsem zvracet a bylo jedno jestli jsem ten den měla dietní buchtu nebo salát-muselo to ze mě jít PRYČ.Naneštěstí to však babička i doktorka brzo poznaly a varovaly mě před bulrexií. Ani to mě ale nezastavilo a já jsem si zvesela zvracela celkem asi 2 měsíce.Vůbec netuším jestli jsem si zhuntovala tělo ale já měla zase jediný cíl:ZHUBNOUT!!Tváře jsem měla nafouknuté jak sysel,obrovské kruhy pod očima a i mé zuby se začaly ulamovat,najednou jsem neměla sílu na nic jen jsem si zvracení vyčítala,ale na druhou stranu jsem toužila po dokonalém těle… Teprve před týdnem jsem se rozhodla se zvracením skoncovat,mám 60 kg a to jsem prsím na dovolené zhubla a už se nechci k bulímii vracet ale jak dlouho mi to vydrží?? Můj nynější jídelníček vypadá takto: Snídaně:nízkotučný ovocný jogurt plus ZŘÍDKA pár semínek,Tang nebo light sirup Oběd:salát se sýrem nebo maso se zeleninou na vodě Večeře:ovoce či zelenina,džus se sníženou energetickou hodnotou a během dne litry pití a hodně žvýkaček Hlavně,že už nezvracím…Samozřejmě mě to napadá každou chvíli:,,A tak já to naposledy zkusím,prosím!“ ale moje druhé já už hlásí :,,A co,stejně by jsi akorát ztloustla a měla bys zničené tělo!“ Chtěla bych všem dívkám trpící poruchami příjmu potravy:,,Holky nebláznětě,stojí vám ty kapačky za to??Nezahrávejte si se smrtí,vždyť mnohdy ani nepotřebujete zhubnout!Já mám jednu spolužačku trpící anorexií a bulimií a teď je z ní ploužící se mrtvola a úplná troska co ztratila zájem o svět a kamarády.Ani mě-jako že se mi líbí příliš štíhlé dívky-se nelíbí a prý jsem vypadala ještě hůř ..Tak si nejdřív domyslete důsledky a pak to řešte..Já mám díky poruchám celý život zničený:beru doslova 10 druhů prášků(silný antidepresiva,na podporu chuti k jídlu,na spaní a na obsedantnost atd. atd.) a ani teď se nepřestávám jídla bát-nikdy si nevezmu například sladší zákusek či vůbec nejím přílohy k obědu(těstoviny a ryži,ba i brambory jako přílohu jsem nadobro zatratila :o(( )!!Snad jsem vás alespoň trochu varovala-tyhle nemoci fakt zabíjí a nebýt těch výborných prášku tak už jsem dávno ležela na hřbitově…