I já ………..

Ahoj vsem, i já jsem se rozhodla napsat svuj príbeh. Uz jsem ho chtela napsat dríve, ale nebyla jsem si jistá nebo mi do toho neco vlezlo nebo jsem se bála. Bála, a já nevim ceho. Vsechno to zacalo uz kdyz jsem byla malé díte. Nechtela jsem jíst. Jedla jsem málo. Byla hubená. Rodina se na se na to nemohla dívat. Babicka si nekde precetla o Zelezném víne. To podporuje chute k jídlu. A tak mi ho koupili. Pít jsem ho proste musela, i kdyz ze zacátku jsem ho odmítala. Víno pomohlo. Já zacala porádne jíst. Pak jsem jedla, jedla jedla,………. . Z hubenoucké holicky se ze dne na den stala obrovská koule. A to doslova. To mi bylo asi 5 nebo 6 let. Slovo zrcadlo a váha jsem neznala 7 dlouhých let. Narázky mi byly ukradené. Az jedoho dne se ve me neco vzbourilo. Já se na sebe podívala do zrcadla a zvázila. Bylo mi ze me naprosto zle. Rucicka na váze ukazovala 78kg a obraz v zrcadle, radeji nebudu popisovat. Tím vsím zacala moje první dieta. Ani ne za 9 mesícu jsem zhubla o 25kg. Byla jsem spokojená. Stacilo mi to. Pak jsem ale chtela jeste víc. Zhubla jsem dalsí kila a vázila rovných 50kg. V tu chvíli ve me promluvil hlas anorexie. Zacala jsem jíst jedno jídlo denne nebo jenom zeleninu a ovoce. Koupila jsem si prásky na hubnutí, caje, krémy. Jídlo jsem schovávala, vyhazovala a spachvala do WC. Doma lhala, ze uz jsem po jídle. Rodinné obedy a oslavy se pro me staly nocní murou. Nevím jak dlouho to trvalo. Jednou jsem musela jídlo, co mi daly doma k obedu, sníst. A to vsechno. Byla toho pekná hromada. Ale já musela vse sníst a snedla. Jídlo mi znovu zachutnalo. Druhý den jsem to bez nej nemohla vydrzet. Znovu jsem se porádne najedla a dalsí dny znova. Z normálních porcí se stalo prejídání. Snedla jsem cokoliv. To trvá pres pul roku. Zvracení mi nikdy neslo. Pak se ale neco pohnulo a já se to naucila zvracet. Sice málo a asi tak jednou týdne, ale prece. Z jednoho zvracení se stalo az trikrát nebo ctyrikrát týdne. Záchvatu pribývalo a zvracení taky. Ktomu jsem jeste pouzívala projímadla. Ted ziju v obavách. Bojim se. Bojim se vseho. Rodiny, kamarádu, ostatních lidí, …………. . Hlavne se bojim nekomu sverit. Jsem celá podrázdená, nesmeju se , kamarádum se radeji vyhýbám. Chci být zase ta normální dívka co tu byla dríve. Ale hlavne hubená. Tloustky se bojim a nechci ji. Tak to ze me je venku. Cítim se o neco lépe. Doufám, ze já i vy ostatní se s toho brzy dostanete. Mejte se hezky.