Holky neblbněte :-)

Po přečtení pár článků je mi divně a není čemu se divit … Sice jsem také zhubla, ale vše je v normě a v pohodě a i já jsem tím v pohodě. Když jsem chodila tak do šesté a sedmé třídy, tak jsem si začala uvědomovat, že nejhubenější nejsem, měřila jsem 165 cm a vážila asi 68 kg, prostě pěkná kulička a to se mi opravdu nelíbilo. Tak jsem se sebou začala něco dělat, bylo to jednoduché, protože jsem před tím fakt jedla hodně a navíc se na zdravější jídlo dal i zbytek rodinky (tedy táta, žiju s ním). No zhubla jsem hodně a rychle, 15 kilo za čtvrt roku. V deváté třídě jsem měla při 173 cm už jen 49 kilo, připadalo mi to v pohodě a byla jsem tak poměrně, opravdu poměrně spokojená. Hodně lidí kolem mi říkalo, že jsem moc hubená, že nejím, že budu nemocná a tak, ale já pořád, že je mi dobře a že jím normálně, ale zdravěji 🙂 Ale jak to opravdu bylo, pořád se mi motala hlava, neměla jsem žádnou sílu a fakt mi nebylo dobře, chvíle kdy jsem si uvědomila, že něco není v pořádku, tak jsem začala trochu víc jíst a pomalu jsem přibírala, v prváku na 53kg, ve druháku 57 kg. Teď jsem ve třeťáku a mám 59 kg (po Vánocích 62) a jsem spokojená, i když moje vysněná váha je 55 kg, ale k tomu se už asi nedostanu, ale to nevadí, důležité je, jak se cítím a takhle se cítím dobře, je mi dobře, zvládám vše, co potřebuji. Taky vím jednou pro vždy, kde je ta hranice, kterou nesmím překročit a jak jíst, abych byla v pohodě … JO a nikdy jsem nepřestala jíst úplně … vždy je něco třeba … Tak držím palečky ať to zvládnete stejně tak, okolí vám většinou nekřivdí, ale snaží se pomoci, však nejdříve si to musíme přiznat my sami, že není něco v pořádku. Jestli mi někdo chcete napsat, tak směle do toho xpipinax@seznam.cz. Pa pa Lenka 🙂