citově vydírám přes jídlo

Nevím sama co mám! Četla jsem o záměrném odmítání potravy s cílem citového vydírání blízkých osob, toto se mě asi týká, já sama nevím, jenže fakt je ten, že sama sebe strašně moc nenávidím, ráno se probudím a převládá u mě pocit zoufalství z pohledu na své tělo, jdu do koupelny a pobrečím si….to samé před spaním, nenívidím koupání, nesnesu pohled sama na sebe, je mi ze sebe zle, jsem jako bečka sádla, jo jasně teď mi ostatní budou vtloukat, že to není pravda, že moje váha i postava je super a takové ty řeči, mám 176cm a 57kg což by bylo pro někoho akorát a pro někoho málo. Jenže pro mě je to hrozně moc, nejde mi ani tak o ty čísla, ale o ten pohled sama na sebe! Vím, že takhle to přesně začalo minule, čekala jsem na ten poslední impuls, abych přestala jíst. Tím nynějším byla včerejší hádka s mamkou a s přítelem. Chci být prostě hodně vychrtlá, aby se o mě báli….je to hnusné že?! Já vím, ale neumím to přemoci…..nenávidím svoje hnusné tlusté tělo a při této příležitosti to spojuji i s tím citovým vydíráním! Jsem odporná ve všech směrech….to jsem já! Denně sním okolo 4500KJ a vydám asi stejné množství, jenže jsem na mrtvém bodě, nezhubnu, nepřiberu….jenže nemám čas na cvičení, chodím do práce, chci cvičit víc, ale nemůžu, z práce přicházím totálně vyčerpaná a akorát tak lehnu a spím…cvičím tak max. 5x týdně, ale hodně chodím, denně tak hodinu a půl jdu pěšky rychlou chůzí, jsem tak neschopná zhubnout, jsem úplně neschopná! Jak já se nenávidím!!!