asi potřebuju pomoct

Nevím kdy to vůbec začalo. Když jsem byla malá, byla jsem docela baculka. Bylo to koncem 6. třídy. Táta si mě kvůli tomu pořád dobíral a já se proto rozhodla nejíst. Napřed to šlo. Hubla jsem rychle. Pak jsem se zarazila na váze asi 48 kilo. Chtěla jsem vážit 39. Vím že při mé výšce 165cm to bylo hodně málo. Vůbec už nešlo zhubnout. Tak jsem začala zvracet. Napřed příležitostně. Jen když jsem cítila, že jsem se moc najedla. Pak jsem ale zjistila, že skoro vůbec nejím a pořád zvracím. Po každém jídle. Potom se to zase nějak srovnalo a všechno bylo v pohodě. Když jsme byli v 7. třídě na lyžařském výcviku vůbec jsem tam nejedla. Všichni si k snídani vzali dva rohlíky a další dva do pokoje na svačinu. Já si dala třeba jen čas. A připadala jsem si jako děsná hrdinka, kdžy tohle dělám. Když sem se najedla, tak jsem šla na záchod a vyzvracela to. Naučila jsem se odmítat jídlo od kamarádů. Napřed to bylo težký. Ona se taky čokoláda atd. špatně odmítá. Ale pak jsem se za to začala chválit a těšila se až mi zase někdo něco nabídne a já budu moc odmítnout. Když jsem přijela z lyžáku měla jsem asi 42 kilo. Vím že to není nějak extra moc. Ale začala si toho všímat máma. Ale potom najednou bylo všechno zase super. Přestala jsem zvracet a začala zase jíst. Teď jdu do 9. třídy. Vážím 53 kilo a měřím 165cm. Nemyslím si že jsem nějak moc tlustá. Ale snažím se zhubnout. Do včerejška jsem nezvracela. Nevím co se se mnou děje. Začala jsem zase zvracet. Dnes jsem jedla jen trochu oběda a hned to muselo ven. Bratr byl doma, tak jsem musela běžet ven na zahradu. Strčila si prsty do krku, ale nějak to vůbec nešlo. Nepříde mi že bych vyzvracela oběd. Byli to spíš takové ty hleny a spousta krve. Hrozně jsem se lekla. To se mi nikdy nestalo. Co to je. Co se to dějě. Proč zvracim krev. Chci s tim přestat. Ale zítra jedem do bazénu a já nutně ještě potřebuju zhubnout. Nebudu do tý doby jíst a kdyžtak to vyzvracim. Vím to. Jen se hrozně bojím té krve…potřebuju pomoct…